Vyrážíme na výstup do výškového tábora vulkánu Pomerape. Najdeme si dobré místo, kde naprosto zabarikádujeme stan kamením proti větru. Pak bez batohů jdeme trošku výš, abychom naplánovali ranní útok na vrchol. Po té se najíme a zalehneme. Je strašná zima. Do stěn stanu doslova naráží vichr a s ním všude i jemný sopečný prach. Jíme to, zasekává se...
Dnes máme naplánováno dojít až na sedlo mezi sopkami Pomerape a Parinacota. Což se nepovede. Je to strašná dálka a my jsme docela vysílení a na přísné dietě. Poslušně však odkusujeme hořký úděl. Strávíme asi dvě hodiny fantazírováním, co všechno bychom snědli a na čem jsme si kdy výjimečně pochutnali. Náladu naproti všemu máme dobrou. S Michalem...
Po dvou dnech sice Michalův palec na noze stále není plně uzdraven, ale už to vcelku stačí, abychom mohli začít další výlet. Je to opět double. Dvoj výstup na dvě 6000m sopky. První den projdeme po prašné silnici ke gejzírům a postavíme stan. Koupeme se v teplé vodě potoka a zkoumáme, které jezírko má optimální teplotu.